Most medzi Zemou a Marsom

UPOZORNENIE !
Autorom a majiteľom tohto článku je pán Jaroslav Chvátal. Tento článok je možné použiť len pre vlastnú potrebu. Akékoľvek ïalšie použitie a distribúcia bez súhlasu autora alebo redakcie matrix-2001 je zakázané !

Pokud se nacházíme v Gize nemúžeme pohledem minout dominantní rys této lokality - tři velké a nejznámější pyramidy. Tedy pyramidu Chafreovu, Chufevovu a Menkaureovu. Myslím si, že by nyní pro osvěžení nezaškodilo trochu matematiky . Jelikož mám za to, že tato královská věda ve spojení s Egyptem je přímo duchovně léčivá. Takže jak již jistě všichni notoricky víte Velká pyramida byla púvodně vysoká 146,5 metrú i když v současné době se nám trochu zmenšila na nějakých no asi 137,2 metrú. Zato u základny každá strana měří asi 230,4 metrú. Druhá pyramida je co do výšky o chlup menší s délkou stran u základny asi 215,3 metrú a třetí pyramida je nejmenší s výškou 62 metrú a s délkou stran 108,4 metrú. Také není vúbec žádným tajemství, že púvodní výška Velké pyramidy je ve stejném poměru k obvodu základny jako obvod kruhu k poloměru. Tento matematický vztah se dá také vypočítat vzorcem který jest: 2pí x r. Korunu tomu všemu však dává naše obdivuhodná historická věda, obr. 1 Nástěnná kresba znázoròující Osirise která si vzala do hlavy, že matematickou hodnotu čísla pí - 3,14 zřejmě nějakým vyšším řízením vypočetla AŽ řecká matematická smetánka. Pújdeme však ještě trochu dále. Jelikož stejně obdivuhodně (budeme-li se dívat zraky naší milé oficiální historické vědy) púsobí zjištění vztahu 1:43200, které a chceme nebo ne existuje mezi rozměry pyramidy a Země. Fakta jsou zcela neúprosná , jestliže připustíme tvrzení, která nás spravuje o tom, že když púvodní výšku naší pyramidy vynásobíme číslem 43200 dostaneme číslo, které je přesně o 11 milionú menší než je přesná vzdálenost mezi zemskými póly. Hovoříme-li o mystérii pyramid a Sfingy nutně musíme poukázat na jeden velmi zajímavý obor bádání. Tím je archeoastronomie. Pokusme se tedy s tímto zajímavým oborem chvíli pracovat. A nemusíme chodit daleko. Tak například Sfinga. Víme o ní mnoho, ale nevím jestli každý ví, že tento monument leží ve východozápadní ose nekropole v Gize a dívá se přesně . Oči Sfingy jsou skutečně upřeny přesně na místo kde vychází Slunce v době jarní rovnodennosti. Zatím se tedy díváme na východ, ale zkusme ještě trochu zaklonit hlavu a podívat se přímo na hvězdy. Tak zjistíme neobyčejně zajímavý vztah s Velkou pyramidou.

Tato pyramida má čtyři základní šachty vystupující a pohřebních komnat krále a královny naší pyramidy. Dvě tyto šachty jsou přesně zaměřeny tak, že jedná vede na sever a druhá na jih tedy v rúzných výškách k tomu co nazýváme "meridián" což je pomyslná čára rozdělující oblohu tak, že spojuje severní a jižní pól. Neméně zajímavou skutečností je poznatek, že před 2500 lety př. n. l. mířila každá z těchto čtyř šachet na konkrétní hvězdu viz. obr.2. Zjistíme tak, že severní šachta vystupující z pohřební komnaty královny byla zaměřena přesně na hvězdu Kochab v souhvězdí Malé Medvědice pod úhlem asi 39 stupòú. Není bez zajímavosti poznamenat, že jmenovaná hvězda byla ve starověku spojována s nesmrtelností Duše. Naopak jižní šachta na druhé straně stoupá pod úhlem zhruba 39 stupòú 30 minut a byla přesně zaměřena na jasnou hvězdu Sírius v souhvězdí Velkého psa. Jenom pro úplnost připomínám, že Sirius byl ve starověku notoricky spojován s bohyní Isis. Z pohřební komnaty krále vystupuje severní šachta a to v úhlu 32 stupòú 28 minut s tím, že ve starověku směřovala ke hvězdě Thuban v souhvězdí Draka. Tato hvězda byla v dávných dobách spojována především se zrozením. Jižní šachta , která stoupá v úhlu 45 stupòú 14 minut je soustředěna na hvězdu Al Nitak (Zeta Orionis). Tato hvězda je nejjasnější a také "nejnižší" ze tří hvězd pásu Orionu. Tato hvězda byla za dob faraónú ztotožòována s Osirisem - bohem vzkříšení a znovuzrození. Tak jsme schopni pomocí počítačové techniky zrekonstruovat hvězdné nebe v době před 2500 lety př. n. l., tatáž počítačová technika nám ukazuje, že tato soustředění byla velmi přechodná. Zhruba se dá odhadnou, že platila asi 100 let než se hvězdy ze zaměření vychýlily přirozeným pohybem po nebeské klenbě.

Letecký pohled na pás pyramid v souvislosti s Pásem Orionu Všimněte si šedivé dvojité šipky, která demonstruje určité vychýlení mezi třetí a druhou pyramidou ve vzájemné ose. Pokud se někdy pozorně zadíváte na Pás Orionu zjistíte totéž malé vychýlení z osy mezi třetí a druhou hvězdou ! Múžeme si ale také ukázat jiné zajímavé geometrické anomálie. Bylo zjištěno, že existují přísné astronomické vazby mezi pyramidami a chrámem Sfingy. Na našem obrázku je chrám Sfingy znázorněn pravým dolním bodem vyznačeného trojúhelníku. Uvedené geometrické vazby znázoròují rovnostranný trojúhelník. Vzdálenost Chrámu Slunce k jednotlivým pyramidám je následující. Vzdálenost Chrámu Sfingy k pyramidě Menkaura je v přesném poměru jako vzdálenost Slunce od Marsu, vzdálenost Chrámu Sfingy k pyramidě Chafrea v poměru přesně odpovídá vzdálenosti Slunce od Země a vzdálenost Chrámu Sfingy k pyramidě Chufeva v poměru přesně odpovídá vzdálenosti Slunce od Venuše!

Zdroj: www.matrix-2001.cz