Pozorovania UFO na Slovensku

 Neznámy, pravdepodobne mimozemský objekt, sa objavil nad východným Slovenskom. Videli ho viacerí svedkovia neďaleko horského sedla Soroška v Rožòavskom okrese.
Keď bývalý vojenský pilot Ľuboš Socha z Košíc prechádzal cez Sorošku v osobnom aute, na nočnej oblohe spozoroval lietajúci objekt. Išlo o čierny tanier so svietiacimi otvormi po obvode s priemerom asi 70 metrov. Auto, v ktorom sa viezli aj tri ženy, sledoval z výšky asi sto až dvesto metrov asi dvadsať minút. Nevydával pritom žiadne zvuky.
„Naše auto sa najskôr ocitlo v hmle, na tele vodičky sa objavil svetelný bod, a ten neskôr preskočil aj na volant,“ spomína pilot, ktorý na prúdových lietadlách nalietal počas dvadsiatich rokov vyše tisíc letových hodín.
Ich auto sa správalo čudesne. „Hore Soroškou bez toho, že by som pridávala plyn, zrýchlilo, keď sme zostupovali z kopca, brzdilo,“ hovorí žena, ktorá auto šoférovala. Celú posádku odvtedy bolia oči a neustále sú unavení. Nevylučujú, že ich monitorovali mimozemšťania.

Pred deviatimi rokmi sa objavili nad Levočou svietiace gule, po ktorých sa mesto na určitý čas ocitlo v úplnej tme. Veľké svetelné gule potom skončili na miestnom cintoríne.
„Doteraz mi z toho naskakuje husia koža,“ zveruje sa so svojimi pocitmi vysokoškolsky vzdelaný Levočan. Keď sa na druhý deò svojich známych pýtal, ako strávili čas bez elekrickej energie, nikto si na nič nepamätal.

Košice - Bývalý pracovník Východoslovenského múzea Košice Miloš Jesenský, zaoberajúci sa paranormálnymi javmi, duchmi a rôznymi záhadami, opísal v jednom rozhovore kuriózny prípad. V rokoch 1992-1993 malo byť, podľa jeho slov, v areáli košickej NsP v Šaci pozorované záhadné teleso. Svedkovia vraj teleso spozorovali vo výške niekoľkých poschodí, takže mali možnosť detailne si ho obzrieť. Fotografiu objektu, nápadne podobného tomu spred 12 rokov nám v pondelok priniesol do redakcie Košičan Miroslav Pápaj. "Nafotil som to mobilným telefónom, mohlo byť asi deväť či desať hodín dopoludnia," tvrdí M. Pápaj. "Už asi tri mesiace amatérsky fotografujem slnko a v ten deò som objavil spomínaný objekt na dvoch snímkach. Poslal som ich aj do celosvetového prehľadávača. Osobne si myslím, že išlo o lietajúci tanier."

Příhoda vypráví fantastické zážitky Ervina Szekéra ze Štúrova. Tehdy šel s kamarádem o púl desáté večer po dunajském nábřeží, když si na nebi všimli malého červeného bodu. Nic zvláštního, asi letadlo, soudili. Bod se však prazvláštním zpúsobem pohyboval — chvíli dopředu, chvíli dozadu, chvíli stál, pak přeletěl nad ně, začal měnit barvu z červené na bílou a spouštět se níže k hladině řeky. Div divoucí sledovali prý i dva místní policisté, kteří ho později potvrdili. Jedním rázem byli všichni čímsi velmi intenzivně osvíceni a náhle všechno zhaslo. Po objektu nezústala ani stopa. Ervin měl radost, že pravděpodobně viděl UFO, doma to ještě klidně vylíčil a asi hodinu před púlnocí šel ležet. Z polospánku ho však nečekaně vyburcovala záře, nejprve připomínající světlo reflektoru, později však rozptýlená do bezpočtu malých světýlek. K tomu začal vnímat zvuk podobný chodu kompresorové ledničky. Vzpomněl si na příhodu z nábřeží a hrúzou doslova ochrnul; jako když zdřevění ruka. Nemohl se hnout, nemohl mluvit, pouze koukat. Jak dlouho takhle ležel, neví. Po čase strnulost zvolna ustupovala, cítil horko, s vypětím sil se posadil a vyhlédl z okna. Nad protějším domem stálo UFO. V celém těle měl třes. Chtěl rozsvítit. Elektřina nešla! Z vedlejší jizby přiběhla matka, rovněž probuzená intenzivním jasem za oknem a nějakým hukotem. Ervin chtěl druhý den získat i svědectví lidí z okolí. Nikdo nic podobného nezaregistroval. Nakonec ale mnozí dotazovaní totéž vidění přece jen popsali. Žel — až po roce. Od první události uběhly sotva tři dny, když v noci došlo k další dramatické události. Ervin náhle procitl. U jeho postele stál malý šedý tvor. Mohl být tak metr vysoký. Chvíli ho držel za ruku. Nic víc. Pak zmizel. Zústal mu po něm jen sen a zdravotní potíže. Ervinovi se vzápětí zanítily oči. čtyři měsíce navštěvoval lékaře, kteří si s onemocněním nevěděli rady. Každému připadalo jako dúsledek ozáření spojivek prudkým sluncem. Definitivně ho uzdravil až kterýsi lidový léčitel. Vrcholem všeho byla lékařská prohlídka, jíž musel mladý ufolog přestát v rámci vojenského odvodového řízení. Protože trpěl častou rýmou, rentgenovali mu část hlavy. Doktor se ho zeptal, kdy měl operovaný nos. Nikdy, odpověděl. A zlomený? trval na svém lékař. Ne! Přesto rentgenové snímky na pravé straně nosu vykazovaly asi desetimilimetrové těleso.