Pyramídy ako elektronická schéma ?
Pokud necháte nahlédnout do plánú Údolního chrámu Sfingy, Zádušního
chrámu Chafronovy pyramidy, Zádušního chrámu Mankeaurovy pyramidy, nebo
Osireionu z Abydosu, či chrámu Hora z Edfu člověku, který má alespoò
základy počítačové elektroniky, anebo ještě lépe někomu, kdo má
zkušenosti s konstrukcemi mikrovlnných obvodú v pásmu na 1 GHz, tak vám
řekne, že jsou to bezpochyby schémata desek plošných spojú i s jejich
příslušnými obvody. Platí to pro případ, že neřeknete o jaká schémata či
plány se vlastně jedná.
Pro názornost uvedu, že jde o naprosto přesný ekvivalent se známými
elektrickými obvody, kde mají svá místa známé součásti od procesoru,
přes operační paměť, až po registry, a to vše propojené mikropáskovými
vedeními, na nichž jsou zformované cívky, kondenzátory, filtry,
směšovače, odbočovače, rezonátory, zářiče ad. Plány nejstarších
egyptských chrámových komplexú jako by byly dokonalými nákresy plošných
spojú elektrických obvodú pracujících na vysokých frekvencích mezi 1 až
20 GHz s použitím všech potřebných součástek – navíc vytvarovaných v
horní vodivé vrstvě přímo na plošném spoji. Odborníci dnes vědí, že
výhodou takto moderně vytvářených obvodú je jejich výborná funkčnost i
na velmi vysokých frekvencích, nízká ztrátovost a také nízká cena při
použití kvalitních podkladových dielektrických materiálú. Na rozdíl od
elektrických obvodú s klasickými součástkami se začaly tyto mikropáskové
obvody používat ve špičkových vysokofrekvenčních zařízeních teprve až v
80. letech 20. století!
Několik let jsem pracoval na vývoji, testování a výrobě mikropáskových
aktivních i pasivních prvkú pro pásmo satelitní mezifrekvence (900 až
2300 MHz), takže mohu říct, že mám s nimi dostatek zkušeností. Proto
mohu směle vyslovit, že stejně jako se mikropásková vedení podobají
svými vlastnostmi z hlediska přenosu signálú vlnovodúm, obdobně je možné
to prohlásit o vzájemně propojených chrámových chodbách, komorách a
místnostech, vytvářejících vlastně vlnové trasy a mikropásková vedení. Aby
podobnost elektrických schémat se skutečnými plány zmíněných staveb
nebyla pokládána za pouhou náhodu, tak se pokusím uvést příklady funkcí
některých zapojení, pro které by jednotlivé obvody mohly sloužit a také
co by se dělo se signály v době prúchodu těmito zapojeními. Dúležité je
představit si, že kamenné kvádry a vlastně celé podloží, boční stěny a
stropní části egyptských staveb jsou podkladovým materiálem, tedy
deskami plošného spoje (dielektrikem), zatímco chodby a místnosti jsou
vodivými částmi.
Skutečnost, že rozměry chrámú a jejich chodeb a místností jsou
mnohonásobně větší než rozměry našich schémat, hovoří jen o tom, že byla
použita jiná vlnění s jinými rychlostmi šíření a rúznými vlnovými
délkami. Podstatné jsou charakteristické veličiny použitých materiálú.
Pyramidy byly púvodně pokryté vyleštěným kamenným obkladem, což mohlo
ještě zvýšit účinnost těchto zařízení. Mohly tak sloužit jako primární
zářič pro obrovské zrcadlo (odrazovou plochu) umístěnou hluboko v zemi
pod pyramidou. Takovou odrazovou plochu mohlo tvořit například obrovské
podzemní jezero, nebo dokonce rozhraní mezi vrstvami zemské kúry.
Když plány chrámú zmenšíme v takovém měřítku, že jsou jejich rozměry
řádově v centimetrech a analyzujeme je, potom Údolní chrám spolu se
Zádušním chrámem při Chafreonově pyramidě vytvářejí obvod, kde dva
vstupní signály jsou slučované do vstupu přes dva vchody do Údolního
chrámu a současně jsou už přizpúsobené, filtrované a vyladěné na určité
frekvenční pásmo, které prochází bezztrátově dál. Vstupem do Zádušního
chrámu dochází k impedančnímu přizpúsobení a signál prochází přes
pásmový filtr a feeder do další komory, kde byl zřejmě zesilovaný nebo
jinak zpracovaný. Tato místnost vypadá jako patice pro integrovaný obvod
nebo integrovaný zesilovač. Dál následuje prostor s navzájem
propojenými komorami, které vytvářejí hřebeny sloužící ke sloučení nebo
odbočení slabšího signálu od silnějšího. Mohou tu být i flitry nebo
urychlovače vedení pro zesilovač. Následně hlavní signál vstupuje do
prostoru pyramidy, která sloužila jako dielektrický rezonátor a současně
jako primární zářič a anténa pro vysílání i zachytávání signálú –
zřejmě do anebo z kosmu. Obvod pracoval pravděpodobně obousměrně.
Položme si teï otázku, kdy vznikly a k čemu sloužily uvedené chrámy?
Jsou to všechno velmi staré stavby a jejich nejstarší části jsou
datované do období anebo ještě před období velkých pyramid. Zhotovené
jsou většinou z blokú o váze 50 až 250 tun, což je skutečně velmi mnoho,
neboť i dnes existuje na světě jen několik jeřábú, schopných zvedat
taková břemena. Stavby byly velmi pevné a musely zřejmě splòovat
podmínku odolat například obrovskému náporu vody, pokud protékala jejich
nitrem, anebo musely vést spolehlivě obrovské energie bez nebezpečí
poškození. Dík svým masivním konstrukcím se proto zachovaly až dodnes.
Je několik možností, k čemu mohly ve skutečnosti tyto mohutné systémy
sloužit, ale nedají se vyloučit ani další podobné aplikace:
Jednou z možností je, že zejména v pozdějších dobách se podle
zaznamenaných zpráv o tzv. zasvěcovacích rituálech mohla v prostorách
chrámu provádět jakási zvuková terapie, jejímž cílem mohlo být navodit u
iniciovaných lidí euforické, nebo jiné vyšší stavy vědomí, případně
umožnit v těchto stavech přes pyramidální komplex přijímat, vysílat a
zesilovat jisté druhy vlnění. Pokud by se zde zpracovávaly jenom zvukové
signály, mohly by být přenášené jen na hranici atmosféry. Rozměry
chodeb a místností s šířkou a výškou několika metrú odpovídají
frekvencím kolem 10 Hz. Je možné, že se tady manipulovalo právě s těmito
frekvencemi, které jsou typické pro ovládání mozkových vln a navozování
jiných stavú vědomí apod.
Další variantou je, že masivní komplex byl vzhledem k lehkému přístupu
vody z Nilu zavodněn a vody bylo využito jako vodiče anebo při tekoucí
vodě dokonce jako generátoru pravděpodobně elektromagnetického proudu na
určitých frekvencích. Ten mohl pomocí tvarovaných komor a kanálú
vytvářet velmi citlivý a zároveò výkonný obvod na zachycování velmi
slabých signálú a naopak při vysílání zase velmi výkonných signálú.
Komplexy mohly sloužit také jako generátory elektrické energie podobné
vodním elektrárnám. Elektrická energie v nich vyrobená, mohla být např. v
určitém frekvenčním pásmu vysílaná na oběžnou dráhu Země, odkud mohla
být distribuována dál anebo zpět na rúzná místa na Zemi.
Jeden z dalších protagonistú této hypotézy, Daniel Perez z Hollywoodu
předpokládá, že chrámy mohou být postaveny podle jakýchsi schémat,
jejichž autory byla nějaká starší, technicky nebo duchově vyspělejší
civilizace, případně mimozemšťané.
Kněží (zatím je tak nazývejme) v chrámech s touto strukturou mohli
nasimulovat vzájemné propojení přítomných osob na mentální úrovni s
cílem vytvářet jakési sítě (múžeme je přirovnat k počítačovým) anebo
dokonce vyšší vzájemně spolupracující celky, jejichž pomocí se daly
využít mozkové a duchovní kapacity lidí na mnohem vyšší nebo odlišné
úrovni. Mohlo být docíleno schopností o nichž nemáme dokonce ani
představu. Účelem mohlo být vytvoření jakési nadosobnosti alespoò pro
určitou dobu nebo pro jisté časově omezené účely.
Dúležité je nepodceòovat schopnosti našich předkú a zaniklých kultur,
protože naše civilizace je až přespříliš materialistická. Pro hmotu
nevidí ducha, jehož schopnosti má tendence stále podceòovat a myslet si,
že my už téměř všechno víme a ovládáme a že další vývoj je možný jen
prostřednictvím špičkové techniky našeho typu.
zdroj: www.earth.tym.sk